Kolotoč!

Dneska jsme Juniorovi před spaním pustili po dlouhé době kolotoč nad postýlkou...
nic moc jsme od toho nečekali, o to víc jsme pak byli překvapení, jak na něj Toníček koukal!
Sladký... byl úplně v tranzu. Sledoval ta hýbající se zvířátka, jedno dokonce sledoval kolem dokola.
Když jsme pak kolotoč vypnuli s tím, že se jde spinkat, smál se od ucha k uchu :-)

Zážitky z posledních dní

Toníček se občas sprchuje s tátou. Táta mu sprchuje hlavičku a Toníčkovi to vůbec nevadí.

No a taky vlastně docela vyrostl. Když porovnám horní fotku, kdy mu bylo pár dní, s fotkou ze sprchy, kdy mu jsou dva měsíce, tak rozdíl je viditelný na první pohled.

Jednou nám usnul takhle rozvalenej. No měli jsme z něj trochu legraci a tak nějak to připomínalo hry s opilými kamarády, když se jim píše něco na čelo, nebo se štelujou do legračních pozic, aby se z toho pak pořídily fotky :-)

No a dneska ráno...
poblinkal se, docela dost, v posteli. Pak nasadil svůj sladký úsměv a pokrčil ramínky, jako by chtěl říct "no co, no" :-)

Nožičkou mámě do obličeje až to plesklo, přerušilo ji to v půlce slova a rozslzelo zasažené oko

Už se smějeme :-D

Úsměv přicházel tak nějak postupně - od prvních nevědomých záškubů ve spánku, pak (stále něvědomé) když byl vzhůru, přes občasné už vědomé pousmání, až se nakonec začal smát naplno.

Těžko říct, který den to přesně přišlo, ale tak nějak v průběhu 5. - 6. týdne.

Lom víkend 5. - 7. 7. 2013

Toníček absolvoval svůj druhý pobyt v lomu, a to tentokrát už dokonce třídenní.
Byla tam s námi i Jirka s Renčou a Lotynkou, takže takový rodinný víkend, v pátek ještě Eliška s Jirkou.

Dny byly fajn, v sobotu jsme šli na výlet, okruh přes zpřátelený tábor (už to není co to bývalo, na táboře bylo všeho všudy 7 dětí). Toníček měl pěkný offroad v kočárku, celou cestu ale parádně  chrněl. Hezky se vyvětral.
Když jsme byli v lomu u chaty, Toníček se nechal pěkně nosit, koukal, co se kolem něj děje a byl prostě součástí. Dost si oblíbil polohu tygříka, a to tak, že v ní začal usínat.

Zato noci. Jak tu z pátku na sobotu, tak tu ze soboty na neděli celou proplakal. Nespala jsem ani já, ani Jakub a bylo to dost šílený. V neděli ráno ze mě byla hotová zombie.

Ale co. Myslím, že se Tonda začal opravdu usmívat :-)

Vše vykupeno a odpuštěno. Navíc - asi se musim pro nějakou blízkou dobu smířit s tím, že víc jak 4h spánku denně nedám....

Vlastně nic nového

Toníček dál přežívá ve svém světě mateřských prsou (zatímco já si připadám jak automat na mléko, který co hodinu až dvě vydává porci), spánku (ano, usíná pravidelně po krmení -na půl hodiny), křiku (to když má hlad nebo se nají a tlačí ho prdy). V mezičasech má pár minut tichého koukání, které ale není možné nijak zabavit, protože hračky jsou zatím out of scope a můj obličej vidí tak asi na 20 cm a jinak nevidí nic...

Od minulého příspěvku k žádnému extra pokroku nedošlo - teda když nepočítám delší a silnější řev při zavzdušněných střevech. Těm nakonec pomůže jenom rektální rourka. No dneska ráno mě po jejím použití pokřtil žlutým, vaječným gejzírem doslova od hlavy až k patě (obličej, tričko, tepláky, nohy, podlaha). No bájo.

No ale jsou i okamžiky, kdy je sladkej k sežrání. To mu pak všechno odpustím. Sice tyhle okamžiky obvykle trvají jen chvilku, ale daří se mi to vyfotit, tak se k nim můžu vracet...